Nebojte se koření - 2. díl

V prvním díle jsme si pověděli obecné informace o koření. Nyní se podíváme na koření v podobě natí a listů. Čeká nás tedy dobromysl/oregano, tymián, saturejka, yzop, bazalka a rozmarýna. Jak si můžete povšimnout, jde o bylinky, které běžně používáme i do čajů.

DOBROMYSL OBECNÁ – Origanum vulgare

Dobromysl obecná je za mě jednou ze základních bylinek v našich podmínkách. Ačkoliv původní domov měla ve Středomoří a k nám se dostala nejspíše skrze klášterní zahrady, daří se jí na našich zahrádkách velmi dobře, a dokonce i zplaňuje (zrovna nedávno jsem potkal kvetoucí dobromysl u zastávky autobusu).

V bylinkářské praxi používáme kvetoucí nať, kterou sbíráme většinou od června do července. Průběžným zastřiháváním natí se může doba kvetení protáhnout až do srpna. Za mě nejsilnější bývá kolem letního slunovratu a rovněž jde o jednu ze svatojánských bylin.

V takto nasbírané nati pak můžeme najít silici (karvakrol, thymol, linalool, p-kymen), flavonoidy (rutin, hyperosid, isokvercitrin, kvercetin, luteolin), fenolové kyseliny (chlorogenová, rozmarýnová, p-kumarová), mírné hořčiny, třísloviny a další látky.

Jak už název bylinky napovídá, jde o skvělý prostředek pro naší hlavu a nervy. Díky obsaženým flavonoidům a vonným látkám podporuje soustředění a paměť, zároveň mírně zlepšuje náladu a rozhání tzv. "brain fog". Skvěle se hodí pro chladnější a pomalejší lidi, neboť prohřívá a stimuluje. Osobně rád dobromysl kombinuji s mátou peprnou při bolestech hlavy (hlavně těch tupých v celé oblasti hlavy).

Vonné látky se rovněž uplatňují při léčbě dýchacích cest. Inhalace jsou skvělé při zánětech vedlejších dutin nosních a na rozhánění rýmy, čaj může pomoci při vlhkém kašli (podporuje vykašlávání) a při počátcích infekce dýchacích cest (silice působí antibakteriálně). Zde se zase skvěle hodí do kombinace s yzopem a tymiánem (viz dále). Dobromysl zároveň pomáhá tlumit neproduktivní kašel a přidává se i do směsí podávaných před spánkem – jednak uklidňuje mysl (u chladnějších typů) a jednak tlumí kašel, který by spánek mohl rušit. Tohoto zklidňujícího efektu na reflex kašlání se využívá i při terapii slabších astmatických záchvatů.

Silice rovněž stimulují trávení, neboť zvyšují chuť k jídlu, zahřívají trávicí soustavu (silice podporují prokrvení). Do toho mírné hořčiny stimulují sekreci žaludečních šťáv a žluči. Silice navíc mírní hnilobné procesy ve střevech a předchází nadýmání. Navíc mírně podporuje sekreci enzymů ze slinivky (při bolestech slinivky doporučuji kombinaci marocké máty, heřmánku, majoránky a dobromysle). Právě proto dobromysl používáme jako koření (hlavně listy z nerozkvetlých natí) hlavně ve středomořské kuchyni.

Dobromysl je navíc populární bylinkou i u žen, jelikož mírní menstruační bolesti a křeče, zklidňuje mysl a zlepšuje náladu. Tradičně se zařazuje do směsí pro ženské zdraví, jelikož napomáhá harmonizovat ženský cyklus.

Janča se Zentrichem uvádí, že dobromysl je rostlina celkově posilující organismus. Já s nimi musím souhlasit. Skvěle se hodí pro osoby, které neví, jak dál nebo trpí náběhem na vyhoření. Dobromysl navíc podporuje činnost srdce a kardiovaskulárního systému, takže symbolicky posiluje proudění životní síly v člověku.

TYMIÁN OBECNÝ – Thymus vulgaris

Tymián je další středomořskou bylinkou, která se u nás zabydlela, a dokonce tady relativně dobře přezimuje na zahrádkách. Jde o rostlinu příbuznou naší plané mateřídoušce (Thymus serpyllum), která je ale daleko jemnější a více připomíná hřejivé obětí. Tam, kde mateřídouška konejší, tam tymián povzbuzuje a popohání. Z mé osobní zkušenosti lze většinou tymián nahradit mateřídouškou (pokud třeba míchám směs pro děti nebo citlivé osoby), ale mateřídouška se tymiánem nahrazuje hůře.

Z tymiánu se používá opět kvetoucí nať, potažmo obrané listy. Z účinných látek bychom tam našli silice (thymol, karvakrol, cineol, pinen, linalool, borneol), polyfenoly (chlorogenová kyselina, kávová kyseliny, rozmarýnová kyselina atd.), flavonoidy (apigenin, luteolin, cirsimaritin), třísloviny, hořčiny, saponiny. Našli bychom zde i poměrně dost draslíku (K) a dalších minerálů a stopových prvků (Ca, Mg, Zn, Fe, Mn, Cu, P).

Tymián je další aromatická droga, která nám může pomoci v mnoha ohledech. Obsažené flavonoidy a vonné látky opět blahodárně působí na naši paměť a soustředění, dokonce jsou některé z nich spojované s anti-Alzheimer účinky. Tymián za mě nepůsobí zklidňujícím účinkem, spíše stimuluje mysl (obdobně jako rozmarýna). Hodí se spíše pít v dopoledních hodinách. Může pomoci při bodavých bolestech hlavy.

Silice se opět uplatňuje při onemocnění dýchacích cest – inhalace používáme při bolestech hlavy z důvodu zanícených vedlejších nosních dutin, čaj a kloktadlo může napomoci při zánětech v dutině ústní a krku, nebo při vlhkém kašli (podporuje vykašlávání hlenu). Navíc je silice tymiánu jedna ze silnějších a působí velmi dobře antibakteriálně na většinu běžných původců chorob (in vitro E. Coli, zlatý stafylokok, Listeria monocytogenes, Enterococcus faecalis, Salmonela, či bakteriím zodpovědným za onemocnění plic).

Mnohé z výše uvedených bakteriích jsou součástí naší střevní mikroflóry. Proto krátkodobé užívání tymiánu může pomoci s nadýmáním nebo infekčním průjmem, dlouhodobě se však užívání tymiánu nedoporučuje a stejně tak kombinace s antibiotiky (právě kvůli vlivu na střevní bakterie). Stejně jako dobromysl tymián působí spasmolyticky (mírní křeče), podporuje trávení a chuť k jídlu. Opět jej nalezneme hlavně ve středomořské kuchyni, skvěle se hodí k masu i k zelenině.

Díky bohatému zastoupení antioxidantů v podobě flavonoidů se u tymiánu mluví i jako o hepatoprotektivu (chrání jaterní tkáň před oxidativním stresem). Já osobně přidávám i do směsi proti pocení, ačkoliv je tam hlavně pro chuť a svěží pocit, který vyvolává. Nicméně tato kombinace se šalvějí, yzopem a jahodníkem se skvěle hodí i při škrábání v krku a náběhu na angínu či laryngitidu.

Vykuřovadlo z tymiánu, potažmo esenciální olej v aromalampě, se skvěle hodí na dezinfekci prostor, a to jak při nemoci, tak při nahromadění negativní energie.

Tymián v podobě nálevů nepoužíváme dlouhodobě a ideálně jej kombinujeme s dalšími bylinkami. Jednak je to pro efekt na střevní mikroflóru (popsáno výše), jednak pro tendenci tymiánu dráždit ledviny (thymol v silici dráždí ledvinová klubíčka). Spilková navíc uvádí v knize Farmakognozie, že dlouhodobé užívání thymolu může vyvolat poruchy štítné žlázy. Jako koření nám ale může nejen provonět jídlo, ale i podpořit trávení.

SATUREJKA ZAHRADNÍ – Satureja hortensis

Saturejka je dle mého koření, které se tady moc neuchytilo, alespoň se s ní moc nesetkávám v regálech s kořením. Myslím si, že je to ale škoda. Saturejku mám osobně rád se zeleninou a rybami. Poměrně dobře se jí vždycky dařilo na zahrádce, kde jsem ji pěstoval na stejném záhoně s yzopem. Zde je ale potřeba yzop dostatečně krotit, aby saturejku nezadusil. Byl to však nejvoňavější záhon na mé zahrádce.

V saturejce bychom našli hlavně silici (karvakrol, thymol, p-kymen, pinen, cineol, thujon a další), flavonoidy (apigenin, kvercetin, luteolin, apigetrin), fenolické látky (rozmarýnová kyselina, kávová kyselina), slizy, třísloviny, pryskyřice.

Saturejka je mírná bylinka, která mi přijde, že spíše uklidňuje. Tradičně se využívá na snižování krevního tlaku a jako kardiotonikum posilující srdce a jeho činnost. Do toho zklidňuje mysl a podporuje soustředění a paměť.

Jelikož jde opět o velmi aromatickou rostlinu, využívá se při onemocněních dýchacích cest, tiší neproduktivní a dráždivý kašel, podporuje odchod hlenu, působí mírně bronchodilatačně (užívá se při slabších astmatech), skvěle se hodí při počínající infekci dýchacích cest nebo jako inhalace při zánětu vedlejších dutin nosních.

Jako koření se užívá primárně pro podporu chuti k jídlu. Dokonce se doporučuje lidem s PPP jako mírný prostředek pro lepší trávení. Opět stimuluje sekreci trávicích šťáv, má spasmolytické účinky a zároveň snižuje hnilobné procesy ve střevech. Její působení je však velmi jemné a skvěle se tak hodí jako doplněk dalších bylin, nebo právě jako koření. Ve svém starém herbáři jsem našel poznámku o přidávání saturejky k vaječným jídlům, která rovněž mohou vyvolat nadýmání a plynatost nevalné vůně. Ve střevech navíc saturejka může mírnit průjmová onemocnění (hlavně díky antibakteriálním účinkům a svíravým tříslovinám).

Kromě těchto tradičních využití se zkoumá hepatoprotektivní účinek (pro obsah antioxidantů), analgetický účinek (byl pozorován při experimentech na myších) a nesmí chybět zkoumání protirakovinového působení.

YZOP LÉKAŘSKÝ – Hyssopus officinalis

Yzop je můj osobní oblíbenec mezi bylinkami, ačkoliv jako koření jej moc nevyužívám. Hodí se dobře k pečenému masu. Yzop je skvělá aromatická bylinka, které se u nás na zahrádkách dobře daří – během dvou let si vytvoří pěkný dřevnatý stonek, který dobře přezimuje. Já jsem si dokonce kdysi ze zdřevnatělého stonku vyrobil svoji hůlku.

Po stránce účinných látek jde opět o silice (pinokamfon, b-pinen, isopinokamfon atd.), flavonoidy (apigenin, luteolin, kvercetin), fenolické kyseliny (ferulová, chlorogenová, kávová, p-hydroxybenzoová), třísloviny.

Yzop je za mě primárně skvělá bylinka dýchacích cest. Našli bychom jej v receptu lékařů z Myddfai na posílení plic společně s fenyklem a slézem/proskurníkem. Právě tento recept byl základem pro moji směs pro Blížence, jen jsem ji doplnil o jitrocelový list. Yzop dokáže skvěle pomoci při slabších astmatických záchvatech (působí bronchodilatačně), zároveň zklidňuje neproduktivní kašel, pomáhá s odchodem hlenu, při infekcích cest dýchacích, má antibakteriální účinky.

Kromě úžasných vlastností pro dýchací cesty opět blahodárně působí na trávení, kde se uplatňuje hlavně při nechutenství a nadýmání. Já osobně si jej cením i proto, že snižuje pocení. Doporučuje se studený nálev na večer, nicméně v kombinaci se šalvějí jej můžeme využívat kdykoliv (jen by se to nemělo přehánět). Yzop staví pocení mírněji než zmíněná šalvěj, hodí se proto do směsí s dalšími bylinkami a nebo jako doplňkový nositel tohoto účinku (například ve směsích pro ženy v klimakteriu).

Yzopu je opět připisována schopnost celkového posílení organismu, hlavně u starších lidí. Osobně s tím nemám zkušenosti.

BAZALKA OBECNÁ – Ocimum basilicum

Bazalka je pro mnohé z nás spojená neodmyslitelně s italskou kuchyní. Dá se koupit v každém supermarketu i jako sazenička do kuchyně či na balkón (ačkoliv díky rychlému pěstování nemají tyto rostlinky často dlouhého trvání).

Při pohledu na účinné látky bazalky bychom našli silici (methylchavikol, linlol, kafr, cineol, pinen, ocimen), dále třísloviny, saponiny, flavonoidy a glykosidické látky.

Bazalka je ze všech bylinek zmíněných v tomto článku mnou nejméně používaná. A vlastně ji využívám doopravdy jen jako koření v rámci kuchyně. Do čajových směsí ji nedávám, jelikož se mi nikam nehodí její chuť a vůně. Právě její vůně (silice) podporuje trávení a chuť k jídlu. Silice dále pomáhá při nadýmání a křečích břicha. Mírně stimuluje odchod žluči.

ROZMARÝNA LÉKAŘSKÁ – Rosmarinus officinalis/ Salvia rosmarinus

Rozmarýna je moje láska. Tento keř je dle mého základem každé bylinkové zahrady. Daří se jí u nás relativně dobře, jen na zimu je potřeba přenášet rostlinku do tepla (byt/skleník).

I tato bylinka je bohatá na silici (cineol, borneol, kafr, bornylacetát, kamfen, limonen, pinen a další). Dále bychom v této rostlince nalezli flavonoidy (luteolin, apigenin), alkaloidy, třísloviny, polyfenoly, saponiny a hořčiny.

Rozmarýna se skvěle hodí k masu nebo k pečené kořenové zelenině (já osobně s rozmarýnou peču dýni). Silice opět podporuje trávení a chuť k jídlu, ulevují od nadýmání. Účinek na trávení je navíc podpořen díky přítomným hořčinám, které u silného nebo přelouhovaného nálevu jsou dost výrazné.

Rovněž se skvěle hodí na podporu očisty těla. Jednak díky hořčinám stimuluje sekreci žluči, čímž podporuje přeměnu cholesterolu na žlučové kyseliny a také čištění jater, jednak je mírně močopudný, čímž podporuje odchod látek z těla pryč.

Zároveň díky vlivu na cholesterol a díky přítomným flavonoidům se rozmarýna dá využít při obtížích s kardiovaskulárním systémem. Jednak podporuje prokrvení tkáně (což například vede i k podpoře soustředění a bdělosti), jednak podporuje pružnost a pevnost cév, které jsou tak daleko odolnější.

Rozmarýna se navíc skvěle hodí k zevní aplikaci. Oplachy pomáhají čistit pleť a kůži, oplachy hlavy podporují prokrvení vlasové pokožky, růst a pevnost vlasů a zároveň se silné rozmarýnové nálevy používaly proti vším. Rozmarýna je i pevným základem mých repelentů a letních postřiků, jelikož výrazná silice odhání velkou část otravného hmyzu. Více o rostlinných repelentech a insekticidech si můžete přečíst zde.

***

African Journal of Pharmacy and Pharmacology Vol. 5(17), pp. 1959-1966, 8 November, 2011

Molecules 2018, 23, 2458; doi:10.3390/molecules23102458

A systematic review on ethnopharmacology, phytochemistry and pharmacological aspects of Thymus vulgaris Linn. Heliyon, 2021; 7

Molecules 2018, 23, 2077; doi:10.3390/molecules23082077

Spilková et.al., Farmakognozie, Karolinum, 2016

Janča; Zentrich, Herbář léčivých rostlin 1-5, Eminent, 1994-1997

Karol Mika, Fytoterapie perem lékaře, 2018, Osveta