TŘEZALKA TEČKOVANÁ

Milovníčku, milovníčku,

zdali mě má na srdíčku,

nebo je to jen lživý sen,

co byl na mě uvalen.

Třezalkové kouzlo lásky

Třezalka tečkovaná, nazývaná i milovníček a krev sv. Jana, krásně rozkvétá v okolí letního slunovratu a svatojánské noci. Odráží tak tento astrologický a astronomický jev a lidé v ní spatřují rostlinné Slunce, které je touto dobou na vrcholu sil. Tato rostlina se tak stala pomyslným sluníčkem, které dokáže rozhánět temnotu a zahánět zlo i v těch nejhorších časech. Tento obraz není daleko od toho, jak nám třezalka skutečně pomáhá.

Pro léčebné využití se sbírá rozkvetlá nať na počátku kvetení. Čím více plných květů, tím lépe. Já osobně preferuji využívat hlavně květní vršky, ale z ekonomického hlediska se využívá celá nať. Nať se zpracovává buďto čerstvá do olejů a tinktur - svatojánský olej (může posloužit jako základ pro mastičku), nebo se suší. Sušení musí probíhat v tmavé, dobře větrané místnosti, sušení provádíme buďto na sítích v tenkých vrstvách nebo v drobných svazečcích, ať třezalka rychle proschne a my ji můžeme uskladnit. Uskladňujeme v tmavých skleněných nádobách ideálně v tmavé místnosti. Já ještě přidávám do sklenice vrstvu papírových utěrek nebo různé malé sáčky zachytávačů vlhkosti, jelikož třezalka má tendenci nasávat vlhkost ze vzduchu.

V nati bychom nalezli tyto látky: flavonové a flavonolové deriváty (hyperosid, kvercitrin, rutosid, isokvercitrin, kvercetin, kempferol, luteolin, myricetin), naftadianthrony 'hypericin, pseudohypericin, protohypericin atd.), floroglucinové deriváty (hyperforin, adhyperforin; nejvíce v plodech), proanthocyanidiny a třísloviny, silice, fenolkarboxylové kyseliny (kávová, gallová, chlorogenová), vosky (Opletal, Nutraceutika 3, 2016, 537-539).

Třezalka byla oblíbená bylina již od dávných dob. Dioscorides ji doporučoval na popáleniny a ischias, v klášterní medicíně byla ceněná proti melancholii (nadbytek černé žluči) a později celkově proti smutku. Do toho byla využívaná na hojení ran, revmatismus, menstruační potíže. Mathioli ve svém herbáři uvádí:

"Tato bylina jest přirozenosti horké a suché na třetím stupni a jemné, pronikavé podstaty; mocí svojí ztenčuje, otvírá, rozpouští, slepuje a zastavuje. Otvírá a vyřeďuje všechny zástavy a zbytečnosti ledvin, měchýře i matky. A toto vše působí bylina."

Petr Ondřej Mathioli, Herbář neboli bylinář, 2010, 751

Ačkoliv Mathioli popisuje hlavně čistící, stavící a hojící účinky třezalky, jen pramálo se zmiňuje o vlivu na psychiku. Tato indikace nebyla hojná ani například na Britských ostrovech, kde uplatňovali tuto bylinu spíše na rány, otlaky, popáleniny, odřeniny anebo na problémy dýchacích cest (Allen & Hatfield, Medicinal Plants in Folk Tradition, 2004, 104-106).

Dnes je třezalka zapsaná do myslí lidí jako "přírodní antidepresivum" potažmo jako "ta problematická bylinka". Přijde mi to jako velká škoda, jelikož v třezalce nacházíme silného spojence a v poslední době se spíše ukazuje na její rizika (je správně poukázat na kontraindikace a interakce, ale nejen na ně). Než se však podíváme na blahodárný vliv na mysl, řekněme si o dalších uplatněních.

Třezalka je hojivá bylinka. Díky tříslovinám pomáhá zatahovat a čistit rány. Svatojánský olej (třezalkové květy macerované v oleji alespoň 6 týdnů) je základním prostředkem na popáleniny, odřeniny, otlaky, proleženiny. Osobně se mi osvědčil na pokousání hmyzem, hlavně od klošů. Jen nedoporučuji po natření se olejem vylézat na sluníčko, nedělá to dobře naší pokožce a u citlivých osob může způsobit fotosenzitivitu kůže (a popáleniny). Svatojánský olej je i oblíbený masážní olej na bolavé svaly a klouby. Uvolňuje napětí, pomáhá s regenerací. Zároveň se pro třísloviny využívala i při průjmech. Zde se navíc mohl uplatnit její antibakteriální a protizánětlivý účinek při střevních infekcích.

Třezalka navíc pomáhá z těla dostat vše, co tam nepatří. Není bylinnou čističkou krve, jak třeba vnímáme kopřivu či lopuch, ale spíše svým světlem zahání pomyslné zlo. Můžeme to vidět na jejím účinku na játra. Třezalka dokáže zvyšovat množství a aktivitu jaterních cytochromů, které se podílí na metabolizaci cizorodých látek. Řeší se to hlavně v kontextu léčiv, kdy díky třezalce dochází k rychlejšímu odbourávání léků, čímž se snižuje jejich účinek. I proto je třezalka považovaná za "tu problematickou". Navíc třezalka díky svým antioxidačním vlastnostem působí jako hepatoprotektivum (chrání játra).

U této byliny byly zjištěny antibakteriální účinky proti grampozitivním i gramnegativním bakteriím, proti Streptococcus aureus rezistentnímu na penicilin a proti některým virům (chřipkové viry, Herpes simplex 1 a 2, virus Hepatity C, retrovirus).

A nyní se dostáváme k naší mysli a mozku, kde se odehrává ta nejznámější třezalková alchymie. Látky v třezalce působí jako mírná antidepresiva. Podílejí se na modulaci účinku serotoninu, dopaminu a noradrenalinu a zároveň mírně inhibují zpětné vychytávání těchto neurotransmiterů (tímto mechanismem působí i základní antidepresiva). Zároveň dochází k inhibici vychytávání GABA (gamma-aminomáslená kyselina) a L-glutamátu), čímž se rovněž prodlužuje a prohlubuje zklidňující a tlumící účinek těchto neurotransmiterů.

Právě v souvislosti s nervovou soustavou mám tendenci na třezalku hledět jako na rostlinné sluníčko. Přináší světlo a zahání temnotu a chmury. Povznáší naší mysl, zahání melancholii (depresi), může pomoci při sezónní depce (nejčastěji podzimní/zimní deprese), která je vyvolaná právě menším množstvím slunečního svitu. Třezalka celkově posiluje nervy, mírně tlumí bolest (osvědčila se mi na tupé dlouhodobé bolesti hlavy), zkoumá se její blahodárný vliv na ADHD a OCD, kde se nejspíše projevuje inhibiční účinek na MAO. Jelikož však třezalka povznáší a vnáší světlo, osobně ji nedoporučuji na nespavost, ačkoliv v lékárnách se přípravky s ní běžně na nespavost dávají. Za mě však narušuje kvalitu spánku, přináší až moc živé sny a člověk po ní není ve výsledku odpočatý. Lepší alternativou na pocuchané nervy je za mě heřmánek či při emočním vypětí lípa.

 V literatuře můžete narazit na informaci, že se třezalka osvědčila při řešení odvykání na nikotin. Osobně jsem to ještě nevyzkoušel. Předpokládám, že účinek bude opět skrze nervovou soustavu, kdy pomocí třezalky odpadne stresový impuls pro kouření. Pro regeneraci plic pak doporučuji zkombinovat s listem divizny a natí řebříčku.

Pojďme nyní na ty problematické kontraindikace a interakce s léčivy. Třezalka není vhodná v těhotenství a při kojení (u těhotných žen by mohla vyvolat překrvení dělohy a předčasný porod). Díky ovlivňování neurotransmiterů v mozku se nesmí užívat při Alzheimerovi, při mánii a schizofrenii, jelikož by mohla prohloubit tyto problémy. U lidí s nespavostí může prohloubit problém - živé sny, neklid, strach, bušení srdce, bolest hlavy po ránu.

U žen může posílit menstruační krvácení, potažmo jej i předčasně vyvolat (obzvláště při nepravidelné menstruaci). Toto krvácení často není doprovázeno běžnou bolestí, proto může zaskočit ženu nepřipravenou. Při užívání hormonální antikoncepce může dojít ke vzniku nepravidelnosti cyklu (odezní po vysazení třezalky cca do 2 týdnů).

Stejně tak se nedoporučuje zevní aplikace osobám s citlivou kůží (může zvýšit citlivost na sluneční světlo a UV záření celkově). 

Co se interakcí s léčivy týká, jen Opletal ve své knize Nutraceutika (svazek 3) uvádí 4 plné stránky interakcí. Mnohdy jde o onu rychlejší metabolizaci léků (viz výše), pak jsou zde léčiva účinkující stejným způsobem (hlavně antidepresiva a anestezie/narkotika), u kterých dochází k prohloubení účinku, potažmo v případě anestezie spíše dochází k necitlivosti receptorů vlivem užívání třezalky. Jelikož s třezalkou interaguje mnoho léků, doporučuji se vždy podívat před jejím nasazením do odborné literatury. Zde uvádím jen stručný seznam obecných skupin, na které si dát pozor:

• Hormonální antikoncepce - snižuje její účinnost - třezalkové děti
• Léky na ředění krve, WARFARIN - zvyšuje odbourávání warfarinu, snižuje jeho účinek
• Antidepresiva, hlavně ta fungující na inhibici vychytávání serotoninu - prohlubuje nepředvídatelně účinek
• Anestezie a narkotika - užíváním třezalky se může snížit citlivost receptorů na tyto látky
• Cyklosporiny a další imunosupresiva - třezalka snižuje jejich účinek, hlavní nebezpečí po transplantacích
• Benzodiazepiny a léky na bolest - třezalka může prohloubit jejich efekt
• Barbituráty - třezalka může snížit dobu spánku navozenou těmito léky
• Kardioglykosidy (náprstníkové glykosidy) - třezalka snižuje jejich účinek až o 25 %
• Statiny (léky na vysoký cholesterol)

ZDROJE

Lubomír Opletal, Přírodní látky a jejich biologická aktivita, svazek 3, Karolinum, 2016

David E. Allen & Gabrielle Hatfield, Medicinal Plants in Folk Tradition - An Ethnobotany of Britain & Ireland, 2004, Timber Press

Petr Ondřej Mathioli, Herbář neboli bylinář, 2010, Československý spisovatel

Johannes Gottfried Mayers; Bernhard Uehleke; Kilian Saum, Bylinky z klášterní lékárny, 2010, Knižní klub