SKALNÍ RŮŽE

Skalní růže (Cistus incanus L.), která se v obchodech prodává i pod názvy jako cist či cistus (odvozeno od latinského názvu rostliny), je pokladem středomoří. Pojďme si říct, proč by tato krásná bylinka měla být součástí vaší domácí lékárničky.

Skalní růže či cist šedavý je druhem stálezeleného keře, který dosahuje výšky okolo 1 metru. Jde o křížence cistus albidus a cistus crispus. Roste společně s dalšími druhy v zemích kolem Středozemního moře. Ačkoliv může svým vzhledem připomínat keře růží (odtud označení skalní růže), botanicky spadá do čeledi slézovitých (Malvaceae) rostlin, je tedy spíše příbuzná slézu, proskurníku či topolovce.

Z terapeutického hledisky jsou nejcennější listy (cisti folium), ve kterých bychom našli slušnou zásobárnu nejrůznějších sekundárních metabolitů. Z fenolických látek jsou skalní růže bohaté na nejrůznější kyseliny (chlorogennová, ellagová, kávová atd.), třísloviny, flavonoidy (kvercetin, kampferol) a jejich glykosidické deriváty, katechiny a gallokatechiny. Právě pro svůj velký obsah polyfenolů a fenolických látek je velmi ceněná, nejvíce bychom jich našli na vrcholu léta, kdy tyto látky pomáhají rostlině se adaptovat na velké množství slunečního záření (chrání rostlinné buňky před oxidativním stresem). Kromě polyfenolů je skalní růže bohatá na terpenoidy a další vonné látky, díky čemuž jsou nejrůznější druhy cistu oblíbené v parfumerském průmyslu.

Velmi cennou složkou pro parfumerii je ale oleopryskyřice, kterou cisty produkují. Označuje se jako labdanum či ladanum. Lidé tuto aromatickou pryskyřici využívají již po tisíciletí. Historicky se získávala vyčesáváním kožichů koz a ovcí, které se pásly na svazích porostlých cisty. Dneska se extrahuje průmyslově. 

Zajímavost: Skalní růže je někdy označována jako hořící keř, jelikož obsahuje velké množství hořlavých látek, které se vlivem vysokých teplot mohou vznítit a celý keř tak může začne hořet. Je to však i důležité pro rozmnožování, jelikož díky velkému žáru hořícího keře může dojít k narušení obalů semen, která pak snáze vyklíčí.

V současné terapii je cist šedavý oblíbeným zdrojem polyfenolů, kterým jsou připisovány hlavní účinky této drogy. Polyfenoly jsou naštěstí relativně dobře rozpustné ve vodě, tudíž jejich léčivých účinků můžeme využít i ve formě čajů.

Tradičně se přípravky (nejčastěji čaje) ze skalních růží používaly při onemocnění trávicí soustavy, hlavně při žaludečních vředech, průjmech a zánětech ve střevech, kde se krásně uplatňují protizánětlivé účinky obsažených tříslovin. Stejně tak se třísloviny uplatňují při léčení pokožky, drobných ranek a dalších kožních onemocnění. Kromě hojivých účinků se cist uplatňoval při nachlazeních, kašli, horečkách, kde se zase uplatnila moc polyfenolů stimulujících imunitní systém a chránících buňky proti oxidativnímu stresu. Zajímavé je i využití na nespavost, nervozitu, úzkost a další onemocnění psychiky a nervové soustavy, kde věřím, že nejvíce prospěšná je příjemná chuť a vůně rostliny v doprovodu s léčivými účinky na zažívání (vazba psychiky na správné zažívání je velmi významná).

Z moderního hlediska je skalní růže obrovským antioxidantem, který může našemu tělu pomoci proti reaktivním formám kyslíku. Díky tomu pomáhá chránit naše buňky a procesy v nich, hlavně snižuje produkci nechtěných vedlejších produktů (například oxidaci mastných kyselin při jejich metabolizaci). Tato ochrana buněk je důležitá hlavně u nervové soustavy a jater. Cist proto můžete zapojit do jaterních čajů s cílem chránit a mírně i hojit jaterní tkáň. V případě čajů cílených na CNS můžete cist kombinovat s kopřivou, která rovněž pomáhá chránit nervové buňky, čímž podporuje činnost nervové soustavy.

Tyto významné antioxidační účinky jsou zkoumány i v souvislosti s ochranou DNA proti poškození, které může vést například k rozvoji rakoviny či jiných onemocnění.

Antioxidační účinky skalní růže se mohou skvěle hodit jednak v časech nemoci, kdy předcházíme zvýšenému narušení funkce buněk, jednak v ledních měsících. Rostliny bohaté na polyfenoly mohou tělu pomoci v časech, kdy je vystaveno většímu množství UV záření (více zde).

Velké množství polyfenolů stojí i za močopudnými účinky skalní růže. Nejsou tak výrazné jako u pampelišky a kopřivy, přesto se mohou dostavit. Cist tak můžeme uplatnit při snížené činnosti ledvin, při otocích a nadměrném zadržování vody, při stagnující lymfě (jako podpůrnou bylinku), nebo při zánětlivých onemocněních močových cest. Skalní růže působí antibakteriálně a protizánětlivě, což se právě u těchto onemocnění hodí.

Protizánětlivý účinek se krásně uplatňuje i ve střevech, jak bylo zmíněno výše u tradičního použití. Dobrá je v tomto kombinace s řepíkem nebo řebříčkem. Při použití řebříčku se navíc podporuje i protizánětlivý a stimulační účinek na ledviny. U střevních problémů bychom ale po cistu neměli sahat po používání ATB, jelikož velké množství silice a tříslovin není úplně ideální pro oslabené střevní bakterie.

Když už jsme u těch bakterií. Skalní růže působí i antibakteriálně. Přesněji vykazuje tyto účinky například proti Streptococcus aureus, Bacillus cereus, E. coli. Stejně tak má i mírné antivirotické účinky, třeba proti virům chřipky, Herpes simplex, corona virus, ebola virus. Tyto účinky byly zjištěny in vitro, tedy nepočítejte, že pitím čaje vyléčíte ebolu. Nicméně cistus může napomoci tělu v boji proti nejrůznějším bakteriálním a virovým onemocněním, což se skvěle hodí na chladnější období roku, kdy na každého sedne nachlazení či chřipečka.

Cistus je tedy skvělým parťákem s mnoha bylinkami. Můžeme jej užívat samostatně, ale osvědčily se mi nejrůznější kombinace, jelikož právě tak se umocní a nasměruje účinek této bylinky. Pro podporu dýchacích cest a při boji s nachlazením je vhodné jej zkombinovat s bezovým květem, lípou, echinaceou, nebo třeba tymiánem a jitrocelem. Při žaludečních vředech se nabízí kombinace s proskurníkem, jitrocelem a tužebníkem. 

Nálev ze skalní růže je velmi příjemný na pití, má jemnou květinovou, mírně nasládlou chuť. Pro co největší zachování antioxidačních účinků bychom měli používat vodu okolo 70 °C. Stejně jako se zeleným čajem, tak i nálev z cistu bychom měli pít společně s jídlem, ať si lačný žaludek nepodráždíme tříslovinami. Množství tříslovin ovlivníme dobou louhování - 15+ minut bude pěkně tříslovinový čajík.

ZDROJE:

• Kielar, Patrycja et.al., Biology, Antioxidant Activity, and Therapeutic Potential of Cistus sp. - A Comprehensive Review, Int. J. Mol. Sci., 2025, 26, 6400
• Angelova, Petya et.al., Antiviral Activity of Water-Alcoholic Extract of Cistus incanus L., Int. J. Mol. Sci., 2025, 26, 947
• osobní zkušenosti