PELYNĚK ČERNOBÝL

"Pamatuj, černobýle,

na to, cos vykonal,

na to, cos přislíbil při velkém slibu.

Nazývají tě Una, nejstarší z bylin.

Porazíš tři, porazíš třicet.

Porazíš jed i nemoc zlou ve vzduchu,

porazíš zlo, jež prochází krajem..."

Úryvek z Nigon wyrta galdor, kouzlo devíti bylin

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris L.) je úžasná bylina, která je dnes dosti opomíjená v terapii a své uplatnění našla spíše v duchovních praktikách a spirituálních cestách, kde využívají ochranné a očistné vlastnosti této vytrvalé rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), nebo její schopnost navodit věštecké sny.

A ačkoliv je pelyněk černobýl i nedílnou součástí mé osobní cesty s bohyní Cerridwen, pojďme se spíše zaměřit na terapeutické využití této mocné bylinky.

V praxi využíváme nať (artemisiae vulgaris herba), která je známá pro svůj obsah hořčin (jak tomu u pelyňků je), dále bychom v nati našli silici, borneol, kamfen, thujon, organické kyseliny, třísloviny, něco málo slizu. Kořeny jsou pak bohaté na inulin (jako u ostatních hvězdnicovitých). 

Terapeutické využití dost závisí od doby sběru. Pokud bychom pelyněk černobýl sbírali počátkem léta (od letního slunovratu přes červenec), převažuje hořká chuť (tedy i množství hořčin v rostlině) a díky tomu se taková nať hodí spíše pro podporu trávení a posílení vnitřního ohně. Nať sbíraná spíše koncem léta a v září je jemnější, stále podporuje trávení, ale rovněž dosti pomáhá na psychiku a dýchací cesty.

Začněme ale s mladou letní natí. Jak již bylo řečeno, díky značnému množství hořčin podporuje sekreci žaludečních šťáv a vylučování žluči. To jednak vede k podpoře trávení hlavně mastných jídel, jednak to ale pomáhá naším játrům při detoxikaci a odbourávání cholesterolu. Z tohoto hlediska může tedy černobýl pomoci se snížením hladiny cholesterolu v těle. Pelyněk je tradičně používán i jako podpůrný prostředek pro játra, obzvláště při žloutence. Jde spíše o zlidovělou historickou indikaci, jelikož dlouhodobé užívání pelyňků není úplně ideální.

Historicky byly pelyňky velmi oblíbenými prostředky na zkažený žaludek a stejně tak při otravách houbami a jinými potravinami. Věřilo se, že dokáží čistit tělo, vyhánět žluč, jed i moč z těla ven. Stejně tak se historicky přípravky z pelyňku černobýlu a z pelyňku pravého používaly jako anthelmintika (přípravky proti střevním parazitům).

Pozdně letní nať je bohatší na silici a další sekundární metabolity, díky čemuž se nám zdá jemnější. Tato droga se pořád hodí pro stimulaci zažívání skrze hořčiny, nicméně byla rovněž využívána jako prostředek při nachlazení, kašli, horečce. Tato nať je značně tlumivá, kromě dýchacích cest tlumí i centrální nervovou soustavu. Pomáhá navodit klid, u někoho i spánek. Dokonce se někdy doporučuje při depresích (osobně nedoporučuji). Právě tato nať je spojena s věšteckými sny, jelikož thujon obsažený v pelyňcích je mírným halucinogenem (historicky se listí kouřilo obdobně jako tabák). 

Pelyněk černobýl byl rovněž jednou z ženských rostlin. Pomáhá vyvolat měsíční krvácení, prokrvuje dělohu, pomáhá čistit lůno po porodu a usnadňuje porod (když budu parafrázovat Mathioliho). Pro tyto vlastnosti byl používán v porodnictví a stejně tak jako jedna z bylin na vyvolání dřívějšího porodu u nechtěného těhotenství.

Pelyněk černobýl (a pelyňky obecně) nejsou vhodné právě v době těhotenství a kojení. Kromě dřívějšího porodu může docházet k poškození plodu. Stejně tak lidé užívající jakákoliv psychofarmaka by se pelyňkům měli vyhnout, jelikož díky tlumícímu efektu na nervovou soustavu může docházet k vedlejším účinkům. Nálev z černobýlu nedoporučuji popíjet dlouhodobě, jelikož může mít ve výsledku negativní dopad na nervovou soustavu. Stejně tak snižuje krevní tlak, což může být obzvláště problematické pro osoby s hypotenzí a také pro ženy v průběhu menstruace (kterou černobýl ještě umocňuje).

Nicméně i přes to všechno bych tuto bylinku nezatracoval. Může skvěle pomoci v kombinaci s dalšími bylinkami. Pro podporu, čištění a hojení jater můžeme přidat pampelišku, lopuch, oddenek pýru či řepík. Pro podporu trávení zase přidáme mátu, heřmánek či hořec. Pro podporu diuretického účinku můžeme sáhnout po přesličce, kopřivě, bříze nebo pýru. Černobýl nemusíme pak podávat ve větších dávkách, spíše jej využít jako prvek, který posiluje a povznáší samotný přípravek. 

ZDROJE:

Karol Mika, Fytoterapie perem lékaře, 2018, OSVETA

František Dlouhý, Léčivé rostliny, 1920

Korbelář, Naše rostliny v lékařství, 1973

Petr Ondřej Mathioli, Hernář neboli bylinář, 2010, Československý spisovatel

David E. Allen a gabrielle Hatfield, Medicinal Plants in Folk Tradition: An Ethnobotany of Britain and Ireland, 2004, TImber press