OSTRUŽINÍK KŘOVITÝ

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus L.) je všem dobře známá bylina, kterou možná někteří z vás pěstují na zahradách (přesněji domestikované a šlechtěné druhy). Běžně se s ostružiníkem setkáme na okrajích lesů a na lesních mýtinách kde tvoří jakousi pomyslnou bariéru mezi naším světem a světem nespoutané přírody.

Když se podíváme do Ostrovního folklóru, ostružiník je silně spojován s vílím lidem a s Jiným světem. Tmavé plody dozrávající až začátkem podzimu jsou pak potravou pro tyto dobré sousedy. Dokonce po svátku svatého Michala by se ostružiny a další plody v přírodě neměly sbírat, jednak jde o úrodu dobrých sousedů a jednak se traduje, že po své porážce ostružiny pomočil sám Ďábel.

Když však odhlédneme od folklóru a zaměříme se na terapeutické využití, objevíme skvělou a jemnou bylinku, která nám může v ledasčem pomoci. Předmětem sběru jsou jednak listy bohaté na třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny a jednak plody, kde najdeme organické kyseliny, anthokyany, sacharidy, třísloviny (méně než v listech), karotenoidy, sliz a pektin.

Plody nalezly uplatnění hlavně mezi potravinami. Setkáme se s nimi v marmeládách, šťávách, jogurtech, ve sladkém pečivu atd. Jsou skvělým zdrojem vitamínů, které se ale při dlouhé tepelné úpravě do určité míry degradují, a proto je lepší je konzumovat čerstvé. Z terapeutického hlediska našly uplatnění hlavně u dětí, kde se podávají jako mírné diuretikum příjemné chuti a zároveň jako zdroj vitamínů.

Listy mají daleko širší terapeutické uplatnění. Jsou ceněné hlavně pro svůj obsah tříslovin, které nám pomáhají bojovat se zánětem a s krvácením, a to jak vně, tak uvnitř. Proto se již od pradávna listy ostružiníku využívají při průjmových onemocněních, kde pomáhají zahušťovat stolici, ale zároveň bojují se zánětem ve střevech, který může být jednou z příčin průjmů. Stejně tak se nálev z ostružiníku doporučuje při zánětech žaludku a nebo jako sedací koupel při hemeroidech.

Pro své protizánětlivé účinky se využívají listy v podobě nálevu jako kloktadlo při zánětech v ústní dutině, potažmo v hltanu. Zde doporučuji kombinovat se šalvějí a nebo heřmánkem. Zevně se pak nálev dá aplikovat jako obklad na špatně se hojící a zanícené rány, potažmo jako oplach při různých kožních chorobách a nebo jako prostředek na čištění pleti (vhodné spíše pro mastnou pleť).

Historicky se čaj z ostružiníku doporučoval při kašli (hlavně vlhkém), nachlazení, teplotě, a to hlavně u dětských pacientů. Účinek této drogy v tomto ohledu je spíše mírný a je vhodné jej posílit dalšími vhodnými bylinkami (lipový květ, mateřídouška, bezový květ atd.). Nicméně i při těchto indikacích může být ostružiník nápomocen, jelikož působí mírně diureticky, čímž podporuje očistu organismu skrze ledviny. I zde je dobré diuretické účinky podpořit nějakou další rostlinkou. Výsledkem pak může být směs pomáhající při lehčích zánětech močových cest (opět se uplatňují protizánětlivé účinky tříslovin.

Ostružiníkové listí má tedy obdobné uplatnění jako listy maliníku a jahodníku, s tím, že maliník se spíše hodí pro ženy s ohledem na tonizační účinky na dělohu. Tyto účinky se u ostružiníku mohou objevit také, nicméně nejsou tak časté. I proto se však doporučuje ostružiník neužívat během 1. a 2. trimestru. Stejně tak by se ostružiníku měly vyhnout osoby se zácpou a se žaludečními vředy (kde je z počátku lepší sáhnout po slizovitých rostlinách v kombinaci s tužebníkem).

Jinak jde však o mírnou drogu, která díky svému mírnému působení našla uplatnění napříč všemi věkovými skupinami pacientů. Díky svým mírným účinkům se rovněž často využívá jako základ čajových směsí, kdy dodává celé směsi objem. Má mírnou ovocnou chuť doplněnou o svíravý konec vyvolaný tříslovinami.

ZDROJE:

Karol Mika, Fytoterapie perem lékaře, OSVETA, 2018

David E. Allen; Gabrielle Hatfield, Medicinal Plants in Folk Tradition: An Ethnobotany of Britain & Ireland, TIMBER PRESS, 2004