O česneku, cibuli a medu

S příchodem chladnějších dní dostává náš imunitní systém zabrat. Mnohdy ani nestačíme naši imunitu připravit a nastartovat a už nás škrábe v krku, cítíme, že na nás něco leze a podobně. V takových případech lidé často sahají po zázvoru či jiných bylinkách. V domácích lékárničkách nechybí jitrocelový sirup, na který spousta lidí nedá dopustit. U nás doma saháme po nejsilnějších bojovnících - cibuli, česneku a medu. Pojďme se na ně podívat.

CIBULE KUCHYŇSKÁ - Allium cepa

 Cibule je základní surovina pro většinu našich pokrmů. Někdy mám pocit, že vaření je ze 70 % krájení cibule. O cibuli se moc nemluví jako o bylince, právě proto, že ji většina z nás vnímá jako nedílnou součást kuchyně a jako základní surovinu. Zároveň by se pro svoji výraznou chuť a vůni špatně kombinovala do čajů (osobně si to nedokážu představit). Nicméně i tak má dlouhou tradici terapeutického využití, hlavně na rovině "domácího" nebo "kuchyňského" bylinkářství. A já sám na cibuli nedám dopustit, jelikož mi zachraňuje dýchací cesty už od dětství (viz dále).

Když se podíváme na obsahové látky, našli bychom v cibuli bohatou směs, která se bude lišit podle druhu a kultivaru atd. V základu bychom v cibuli našli sacharidy a polysacharidy, slizy, proteiny, lektin, steroidní látky, flavonoidy (kvercetin, apigenin, rutin a resveratrol, EGCG, luteolin), esenciální oleje, fytoestrogenní látky (coumestrol, isoflavony, humulon (obsažen mimo jiné ve chmelu)), vitamíny (B komplex, C, E), minerály a stopové prvky (Se, P, Fe, Ca, Cr), fenolické látky (fenolové kyseliny, anthocyaniny, deriváty hydroxyskořicové kyseliny), saponiny a hlavně sirné látky (cystein, diallyl disulfid, allyl methyl sulfid, sulfoxidy, allicin – způsobují silné aroma cibulí a česneku). Významná je i cibulová slupka, která je bohatší na flavonoidy (kvercetin a jeho deriváty).

Už Dioscorides ve své De Materia Medica uvádí (mimo jiné), že cibule stimuluje chuť k jídlu, vyvolává žízeň, nevolnost, čistí, podporuje činnost střev, zrak (pomáhá od zákalu), rozpohybovává menstruaci, čistí zanesené nosní dutiny a ulevuje tak od bolesti hlavy tím vyvolané. Hlavně zmiňuje cibuli s medem na škrábání v krku.

Od dob Dioscorida se ve využití cibule moc nezměnilo. Blahodárný vliv na trávení nespočívá jen při řešení nechutenství, ale cibule může pomoci jako prevence žaludečních vředů a gastritidy. Stejně tak může pomoci při infekčních průjmech, přemnožené mikroflóře, zánětech žaludeční a střevní sliznice a při cukrovce druhého typu (snižuje krevní cukr, zapojuje se do jeho odbourávání, podporuje tvorbu inzulinu, pomáhá regenerovat β-buňky).

Cibule rovněž pomáhá kardiovaskulárnímu systému – chrání tkáň proti oxidativnímu stresu (antioxidanty), podporuje pevnost a pružnost cév a snižuje krevní tlak (flavonoidy), snižuje hladinu triglycerolů a LDL v krvi (S-alk(en)yl cystein sulfoxid). Cibule rovněž vykazuje schopnost zpomalovat srážení krve (brání spojování krevních destiček) – mírně ředí krev.

Kromě toho se zkoumají účinky na rakovinové bujení a vliv extraktů cibule na vstřebávání léků na rakovinu. Stejně tak byly pozorovány blahodárné účinky na nervovou soustavu – hlavně ochrana nervové tkáně, podpora krátkodobé paměti atd.

Co mě osobně zaujalo, tak je blahodárný vliv cibule na mužské zdraví. Šťáva z cibule zlepšuje pohyblivost a životaschopnost spermií, snižuje množství deformovaných hlaviček. Zároveň extrakt z cibule pomáhá zvyšovat hladinu testosteronu. Cibule působí i močopudně (na to se hodí spíše nálev ze slupek), pomáhá čistit ledviny a vyhání ledvinový písek.

Za mě však asi nejpraktičtější a nejvyužitelnější je vliv na dýchací cesty. Inhalování nakrájené cibule může pomoci při ucpaných dutinách. Stejně tak můžete zavést pár kapek cibulové šťávy přímo do nosu (není to zrovna příjemné, preferuji inhalaci). Cibule se hodí snad na všechny obtíže dýchacích cest. Díky slizotvorným látkám a bakteriostatickým vlastnostem pomáhá při rozjezdu infekcí, při podrážděných sliznicích či suchém a dráždivém kašli. Pro obsah saponin se hodí i při zahleněnosti, neboť pomáhá ředit a rozpouštět hlen a usnadňuje jeho vykašlávání. Mimo to díky obsahu flavonoidů (hlavně kvercetinu) může cibule pomoci při bronchiálním astma (inhibice sekrece histaminu, bronchodilatace) a dalších zánětech v dýchacích cestách.

Já osobně jsem jako dítě trpěl dost na laryngitidy, tam jako neúspěšnější prostředek byl cibulový sirup s medem. I proto mám doma vždy minimálně jednu cibuli, kterou při prvních náznacích něčeho v dýchacích cestách začínám krájet a zasypávám cukrem nebo zalévám medem.

ČESNEK SETÝ - Allium sativum

 Česnek je dechem české kuchyně a velmi silným bojovníkem domácí lékárny. Ať už si tedy budete dělat bramboráky, česnečku či topinky, vzpomeňte si, že za stroužkem česneku se skrývá velká síla.

Z pohledu chemické analýzy jde opět o slušný koktejl, který je závislý na konkrétním druhu. Pozornost je věnovaná hlavně sirným sloučeninám, primárně allicinu (thiosulfináty), ajoenům a cystein sulfoxidům. Ale kromě mnoha sirných derivátů bychom v česneku našli flavonoidy (kvercetin, apigenin, luteolin atd.), vitamíny (A, B1, B2, C, D) steroidní saponiny, nikotinamid.

Česnek se dneska často prezentuje jako přírodní antibiotikum. A skutečně je česnek účinný proti široké škále běžných bakterií (Shigella, Esherichia coli, Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Salmonella enterica, Vibrio, Enterococcus faecalis a mnoho dalších). Stejně tak působí proti mnoha kvasinkám a plísním a tradičně se používá i při střevních parazitech. U virů je to trochu problematičtější. Asi nejzajímavější a nejzkoumanější jsou chřipkové viry, kde česnek zabírá. Kromě toho se například zkoumaly i rhinoviry, herpes simplex 1 a 2.

Kromě svých antimikrobiálních účinků je česnek oblíbeným prostředkem pro kardiovaskulární systém, jelikož snižuje krevní tlak (flavonoidy, vliv na ACE), brání tkáň před reaktivními formami kyslíku (antioxidanty), snižuje hladinu LDL a triglycerolů v krevním řečišti. Dokonce pomáhá zvyšovat hladiny inzulínu a stejně tak zvyšuje citlivost receptorů na inzulin. Látky obsažené v česneku také mírní ukládání tuku v těle a je jim připisována schopnost podpořit spalování tuku.

Já osobně mám česnek rád primárně jako koření. Z mých zkušeností nedělá dobře lidem bez žlučníku, jelikož mírně žene žluč. Česnek se skvěle hodí, pokud na vás leze nějaké nachlazení nebo chřipka. Jednak pro své antimikrobiotické účinky, jednak proto, že zahřeje a podpoří imunitní systém. Skvěle se hodí do kombinace s cibulí při prvních příznacích infekce horních cest dýchacích. Kdykoliv se do nás dá chřipka a zimnice, už se vaří pořádně silná česnečka, která odežene nejen chřipku, ale každou živou bytost v okolí.

Osobně mám dobrou zkušenost s česnekem při léčbě bradavic. Pokud nemáte k dispozici vlaštovičník či čerstvý latex z pampelišky, můžete bradavici přikrýt plátkem česneku a zalepit náplastí. Doporučuji měnit 2-3x denně.

MED

Med je produktem medonosných včel (Apis mellifera), které přetváří rostlinný nektar nebo medovici. Chemické složení samotného medu se liší podle druhu rostliny, ze které byl získán nektar. V základu mají všechny medy společné, že obsahují vodu (do 20 %), sacharidy (až 77 % - glukosa, fruktosa, sacharosa), dále pak "ovocné" organické kyseliny, jednoduché bílkoviny (ze žláz včel), něco málo polyfenolů z pylu rostlin, našli bychom tam vitamíny skupiny B, vitamín C a něco málo stopových prvků (K, P, Mg, Ca, Fe, Si, S, Cu, F, Zn, Mn). (Léčba medem a dalšími včelími produkty, 2022)

Med mám primárně spojený se slazením nápojů jakožto "přírodní alternativa cukru". Nicméně jde i o skvělý konzervační prostředek - díky vysoké koncentraci sacharidů a malému množství vody vytváří dokonalé prostředí, ve kterém se nedaří bakteriím. Jde o podobný jev, který pozorujeme u lékárenských sirupů (sirupus simplex - 64 % sacharosa, 36 % voda).

Právě díky této své odolnosti se u medu uvádí, že se v podstatě nezkazí. Samozřejmě přidáním vody, potažmo surovin obsahující vodu, dochází k narušení této vlastnosti a rozjíždí se kvasné procesy - kvašení medu s vodou vede k medovině, nakládání ovoce do medu vede ke kvašenému medu a fermentovanému ovoci.

Léčebné využití medu je už dlouho zkoumáno. Uvádí se příznivý vliv na hladinu cholesterolu a triglycerolů v krvi, na nervový systém (uklidňuje, rozjasňuje, mírní depresivní stavy, vyživuje podrážděné nervy, napomáhá usínání - mléko s medem), na žaludek a střeva (v případě zánětů),  na žlučník (podporuje odchod žluči). Zkoumají se i účinky na obrnu, AIDS a další závažné onemocnění. Med je i součástí kosmetiky, kdy svým hojivým a protizánětlivým účinkem pomáhá při nejrůznějších onemocněních kůže (ekzémy, zanícené rány, suchá kůže). (Léčení medem a dalšími včelími produkty, 2022)

Asi nejznámější využití medu je při problémech s dýchacími cestami. Za mně osobně se hodí hlavně při infekcích horních cest dýchacích, obzvláště když se projevují škrábáním v krku, bolestmi hlavy, vyschlými sliznicemi. Med díky své textuře zjemní sliznice a potáhne je ochranou vrstvou. Zároveň má antibakteriální a mírné antivirotické vlastnosti, může mírnit rozjezd infekcí. Osobně mám rád k těmto účelům tymiánový čaj s medem, nebo přímo sušený tymián v medu. Nejlepším prostředkem ale za mě je cibuločesnekový sirup (viz dále).

CIBULOČESNEKOVÝ SIRUP (poměry jsou orientační, přiznám se, že to už dělám od oka)

 1 cibule

4 stroužky česneku

Sklenice

4 polévkové lžíce medu

ZDROJE

  Kianian F, Marefati N, Boskabady M, Ghasemi SZ, Boskabady MH. Pharmacological Properties of Allium cepa, Preclinical and Clinical Evidences; A Review. Iran J Pharm Res. 2021 Spring;20(2):107-134. doi: 10.22037/ijpr.2020.112781.13946. PMID: 34567150; PMCID: PMC8457748.

De materia medica – Dioscorides, překlad Lily Y. Beck, 2005

 Tudu CK, Dutta T, Ghorai M, Biswas P, Samanta D, Oleksak P, Jha NK, Kumar M, Radha, Proćków J, Pérez de la Lastra JM, Dey A. Traditional uses, phytochemistry, pharmacology and toxicology of garlic (Allium sativum), a storehouse of diverse phytochemicals: A review of research from the last decade focusing on health and nutritional implications. Front Nutr. 2022 Oct 28;9:949554. doi: 10.3389/fnut.2022.929554. Erratum in: Front Nutr. 2024 Jul 29;11:1430483. doi: 10.3389/fnut.2024.1430483. PMID: 36386956; PMCID: PMC9650110.

El-Saber Batiha G, Magdy Beshbishy A, G Wasef L, Elewa YHA, A Al-Sagan A, Abd El-Hack ME, Taha AE, M Abd-Elhakim Y, Prasad Devkota H. Chemical Constituents and Pharmacological Activities of Garlic (Allium sativum L.): A Review. Nutrients. 2020 Mar 24;12(3):872. doi: 10.3390/nu12030872. PMID: 32213941; PMCID: PMC7146530.

Farmakognozie – Spilková a kolektiv, Karolinum, 2016

Herbář 1 – Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent, 1994