Není kašel jako kašel

Kašel nás doprovází v průběhu celého roku. Nejde o nemoc jako takovou, je spíše doprovodným symptomem při nejrůznějších potížích dýchacích cest. Kašlem se tělo zbavuje překážek v dýchacích cestách, uvolňuje zanesené potrubí pro proudění vzduchu. Kašleme, abychom mohli dýchat.

Kašel může mít původ v mnoha onemocněních. Často jde o infekce dýchacích cest, obzvláště v chladnějších a vlhkých obdobích, které vyhovuje mikroorganismům a naopak není úplně ideální pro náš imunitní systém. Tyto infekce často začínají v horních cestách dýchacích (nosní a ústní dutina, nosohltan, hltan) a postupně klesají niž a tzv. sedají na průdušky a plíce. Čím dál se infekce "rozleze", tím je to horší a nebezpečnější. A zatímco běžné pokašlávání si můžeme vyřešit sami doma pomocí bylin, vážnější případy jsou rozhodně případy pro odbornou lékařskou pomoc.

Mnoho původců také značí, že není kašel jako kašel. Nicméně nebojte, nebudu se v tomto článku zaobírat jednotlivými organismy vyvolávající infekci. Nebude řeč ani o černém kašli. Spíše se chci zaměřit na bylinkářský pohled na kašel. Dnes v základu rozdělujeme kašel na dvě skupiny - suchý dráždivý kašel a vlhký kašel.

Suchý kašel je charakteristický svým hrubým zvukem, škrábáním při kašlání a zároveň nutkáním kašlat, a to i ve chvilkových záchvatech. Objevuje se převážně v počátcích infekce, kdy jsou podrážděny a mírně zaníceny sliznice dýchacích cest, což vede i k jejich zúžení a ke kašli. Tyto záchvaty kašle mohou být i bolestivé (ono škrábání v krku) a mohou narušovat spánek. U tohoto typu kašle saháme spíše po zklidňujících a slizovitých rostlinách, které pomohou stimulovat sekreci hlenu a zároveň tlumí návaly kašle. Ze slizovitých můžeme zmínit sléz, proskurník, diviznu, lípu. Mezi zklidňující bychom pak zařadili heřmánek, meduňku, lípu.

Oproti tomu vlhký kašel se objevuje s odstupem několika dní, sliznice produkují ochranný hlen, který se ale usazuje v dýchacích cestách, a tak kašel slouží k jeho odstranění. Problém zde nastává v okamžiku, kdy je hlen moc hustý a ulpívá moc pevně na stěnách dýchacích cest. Ztěžka se nám dýchá a můžeme mít pocit, že máme stále jakýsi knedlík v krku. U vlhkého kašle je dobré zařadit bylinky se saponinami - jitrocel, lékořice, divizna, a bylinky podporující vykašlávání - mateřídouška, tymián, yzop, fenykl.

ČTYŘI TĚLESNÉ ŠŤÁVY A KAŠEL

Zajímavý pohled na kašel přináší i nauka o čtyřech tělesných šťávách, ale nebojte, nebudeme pouštět žilou ani podávat emetika a klystýr. Spíše se podíváme na jednotlivá období a jejich energii.

Zima je charakterizována vlhkostí a chladem. Jde o období, kdy je v člověku nejvíce hlenu, a tak bychom zimní kašel mohli spojit s dnešním vlhkým kašlem. Nadbytek hlenu zanáší dýchací cesty a tělo se jej snaží zbavit. Tento chlad a vlhkost v dýchacích cestách bychom mohli popsat jako Měsíc v území Merkura. Z tohoto důvodu potřebujeme tělo prohřát a podpořit jeho schopnost vykašlat již nahromaděný hlen.

Z pohledu bylinek tedy volíme prohřívací expektorancia. Z těch běžných, co najdeme doma, můžeme zmínit anýz, fenykl, badyán, ale i tymián a mateřídoušku. Všechna tato "běžná koření" podporují vykašlávání a zároveň díky obsahu silici dezinfikují dýchací cesty. Navíc mají velmi příjemnou chuť. Naprostou špičkou mezi bylinkami na zimní kašel je lékořice lysá, která pomáhá rozpouštět hlen, podporuje vykašlávání, působí antibakteriálně a mírně antiviroticky. Jen ji nesmíte využívat dlouhodobě, jelikož pak převáží její antidiuretický účinek, což může vést i ke zvýšení krevního tlaku.

Jelikož zde máme nadbytek hlenu, vyvarujeme se slizovitým rostlinám

Na zimní kašel (na podporu vykašlávání) doporučuji směs: 3 díly plodu fenyklu, 3 díly badyánu, 2 díly tymiánu a 2 díly lékořice. 3 lžičky zalít 0,3 L teplé vody, louhovat zakryté 10-15 minut. Pít 2xdenně, max 14 dní. Tymián lze nahradit omanem, mateřídouškou, yzopem

Jaro je spojeno s vlhkostí a teplem, neboť venku je stále vlhko, ale už se začíná oteplovat a první jarní paprsky dodávají sílu našemu tělu a hlavně krvi, která dominuje tomuto období. Vlhko a teplo je spojeno se zánětem v těle a zánět je zase ovládán Marsem, který je i pánem krve. Z astrologického hlediska jde tedy o Mars v Merkuru, tedy žár ve vzduchu. Stále se nám v dýchacích cestách drží hlen (vlhkost), ale vlivem tepla se zahušťuje a ulpívá ještě více než v zimě. Stejně tak je jarní kašel spojen se zanícenou sliznicí a podrážděním dýchacích cest, hlavně vlivem jarních alergenů (převážně pyly travin a stromů).

V rámci terapie se snažíme vyhnout prohřívacím bylinkám, které by ještě více zahušťovaly hlen. Naopak můžeme v menší míře zapojit bylinky obsahující sliz, ideálně když mají i saponiny. Mými favority jsou v tomto ohledu jitrocel a divizna, neboť hojí, zklidňují dýchací cesty, zároveň pomáhají ředit hlen a zbavovat se jej. V případě velmi hustého hlenu můžeme zvolit i silnější saponinové bylinky – prvosenka, lékořice (pozor, mírně prohřívá a dráždí ke kašli). Zároveň se snažíme posílit dýchací cesty a pomoci jim zvládat zánětlivé podněty. V tomto ohledu mám moc rád řebříček a přesličku. Obě tyto bylinky byly používány pro zpevnění a hojení těla, dříve i při TBC a zápalu plic, moc neprohřívají (přeslička v podstatě vůbec), nicméně pomáhají vysoušet organismus (působí diureticky). Řebříček navíc obsahuje chamazulen, který pomáhá mírnit záněty. Tyto dvě bylinky tak mohou pomoci při mírnějších astmatických záchvatech a při jarních zánětech dýchacích cest.

Řebříček není vhodné kombinovat s alkoholem, léky ovlivňující srážlivost krve, psychofarmaky a léky na tlak. Neměly by jej užívat těhotné a kojící ženy a děti do 5 let.

Na jarní kašel (pro podporu plic) doporučují směs: 3 díly jitrocele, 3 díly přesličky, 2 díly květu divizny a 2 díly natě řebříčku. 3 lžičky zalít 0,3 L teplé vody, louhovat 10-15 minut, užívat 2xdenně. Květ divizny lze nahradit i jejím listem. Pokud se vás hlen velmi drží, je možné místo jednoho dílu přesličky a jednoho dílu jitrocele přidat 2 díly prvosenky.

Léto je obdobím tepla a sucha, tedy žluči. Je to čas, který bychom spojili se suchým dráždivým kašlem, který řeže v krku a který jde ruku v ruce s letní chřipkou z přehřátí. Z pohledu astrologie jde o Slunce s Marsem v Merkuru. V tomto období se netvoří minimum až skoro žádný hlen, dýchací cesty jsou vyprahlé a mají tendenci se stahovat.

V terapii nasazujeme slizovité rostliny, které vnáší do dýchacích cest vlhkost a chlad, pomáhají zchladit podrážděné cesty, čímž jim dopřávají pomoc při hojení a léčení. Nebojíme se sáhnout po chladících bylinkách, které stimulují i trávení, jelikož pomáhají odvádět nadbytečnou žluč, čímž chladí celé tělo. Ze slizovitých bylinek se pro plíce skvěle hodí list proskurníku. Pro větší obsah slizu můžete použít kořen, nicméně ten je dle mého lepší při potížích žaludku a střev. Dále bychom mohli sáhnout po slézu a topolovce, což jsou jemné slizovité bylinky. Osobně mám však nejradši pukléřku lékařskou, která kombinuje sliz s hořčinami – podporuje hojení a zároveň odvádí nadbytečnou žluč z těla. Pro chladící a účinek můžeme sáhnout po mátě peprné, která rovněž stimuluje trávení, ale navozuje pocit chladu. Jemnější variantou je meduňka, která tlumí dráždění ke kašli. U letního kašle se snažíme vyhnout prohřívacím a vysušujícím bylinkám, které jsme naopak využili v zimě. Můžeme opět sáhnout po přesličce, která pomůže s hojením a zpevněním dýchacích cest.

Pro letní kašel (hojení podrážděných cest) doporučuji směs: 3 díly listu proskurníku, 2 díly natě pukléřky, 2 díly máty, 2 díly listu slézu, 1 díl květu heřmánku.

Podzim nese energii sucha a chladu, tedy černé žluči, kterou dnes spojujeme s lymfou. Tělo se stává rigidním, zatvrzelým a je potřeba dát věci do pohybu a rozdmýchat vnitřní oheň. Z pohledu astrologie bychom se mohli bavit o Saturnu v Merkuru – zatvrzelost, netvárnost, pevnost. Kašel je suchý, většinou velmi těžký, doprovázený obtížným dýcháním, často se objevuje i horečnaté nachlazení, které zápasí s chladem těla.

V terapii se vyhýbáme bylinkám, které vysušují a chladí. Volíme mírné slizovité rostliny, které dodávají vlhkost a zvláčňují zatvrdlé dýchací cesty. Zde se přímo nabízí květ slézu, který neobsahuje tolik slizu jako nať s listem nebo proskurník. Stejně tak saháme po prohřívacích bylinkách, které ideálně dávají do pohybu i lymfatický systém. Ideálním kandidátem je květ jetele, který blahodárně působí na lymfatický systém a zároveň působí dezinfekčně na dýchací cesty. Nabízí se tužebník, který vnáší teplou vzdušnost do zatvrdlé země a rovněž rozpohybuje lymfu skrze své působení na hospodaření s vodou v těle. Skvěle se tady hodí zázvor, který působí antibakteriálně, protizánětlivě a zároveň prohřívá tělo. Jen se musí doplnit slizovitými bylinkami, aby moc nevysušoval.

Vyvarujte se zpevňujícím bylinkám, jako je například třezalka, kořen pýru atd.

Pro podzimní kašel (změkčení cest) doporučuji tuto směs: 2 díly kořene zázvoru, 2 díly yzopu, 2 díly květu jetele, 2 díly květu měsíčku, 2 díly květu bezu černého

Výše uvedené informace berte spíše jako "ideální stav", neboť ve skutečném světě můžete mít zimní kašel i uprostřed léta. Tento článek má spíše nastínit, jak můžeme pomocí čtyř kvalit (teplý/chladný a suchý/vlhký) lépe rozdělit a následně i léčit kašel pomocí bylinek.