LÍPA SRDČITÁ

Lípa srdčitá (Tilia cordata MILL) či malolistá (T. platyphyllos SCOP.) je jednou ze základních bylin v české apotéce. Dokonce jde i o český národní strom. Proto se hojně pěstuje v parcích a podél cest, kde jde spíše o potěchu oka a srdce, než o zdroj léčivých látek.

V rámci léčitelství se sbírá květ s listenem, který se sbírá v květnu a v červnu. V místech, kde já chodím sbírat lípu, nakvétá až kolem letního slunovratu, proto ji řadím ke slunovratovému bejlí. V některých herbářích se doporučuje i používání listů hlavně k obkladům a aromaterapii, nicméně Mathioli doporučuje lipové listí jako močopudný prostředek, který pomáhá i při ženském výtoku (Mathioli, Herbář neboli bylinář, 117). Z plodů (lipové oříšky) se pražením dá připravit náhražka kávy.

V květech bychom našli flavonoidy (glykosidy kvercetinu - rutin, kvercitrin, isokvercitrin; glykosidy kampferolu - astragalin), glykosidy myricenu, slizy, kyseliny (kávová, chlorogenová, p-kumarová), silici (farnesol, geraniol, eugenol), třísloviny, kumariny a cukry (Spilková, Farmakognozie, 110-111).

Lípa je velmi všestranně využitelná bylinka. Vnáší do našich životů světlo, teplo a pomáhá rozhánět chmurné myšlenky - kvítka jsou vlastně takové malé hvězdičky. Je mírným anxiolytikem, pomáhá zklidňovat a jako uklidňující prostředek se hodí i pro děti, třeba v kombinaci s heřmánkem. Velmi dobře se v tomto ohledu kombinuje s meduňkou.

Listy svým tvarem připomínají srdce, a je pravdou, že lípa je skvělým pomocníkem při problémech se srdcem a oběhovým systémem. Rutin a další flavonoidy v květech dodávají cévám pevnost, pružnost a také ovlivňují propustnost kapilár. Proto se dá lípa využít při křečových žilách - vnáší teplo a světlo do periférie a zároveň podporuje oběh. Díky svým zklidňujícím účinkům pomáhá při vysokém krevním tlaku a hlavně pomáhá tonizovat činnost srdce, která je narušena stresem a rozrušením. Hodí se i v případech náhlého bušení srdce, neboť lipový květ přináší klid. Nejlepší efekty přináší u stresu a neklidu, jež je vyvolaný emočním vypětím. Pokud jde spíše o vysoký tlak a úzkost vyvolanou zlobou a hněvem, hodí se spíše hloh.

Lípa navíc do našeho těla vnáší teplo a světlo letních dní. Proto se již od středověku používá všude tam, kde je potřeba prohřát tělo a porazit studenou nemoc. Lipový čaj působí potopudně, pomáhá zvětšovat prokrvení pokožky a tkání, čímž může pomoci tělu při boji s infekcí. Je tak skvělým pomocníkem při nachlazení a horečkách, kde se navíc uplatní i močopudný účinek připisovaný flavonoidům a silici. Naše tělo je tam pomocí světla lípy očišťováno.

Většina z nás má lipový květ spojeno i s dětským kašlem. Díky obsaženým slizům se přihřátý lipový macerát hodí při suchém a dráždivém kašli, jelikož stimuluje tvorbu ochranného hlenu na sliznici dýchacích cest, působí protizánětlivě a tlumí neproduktivní kašel. V souvislosti s dýchacími cestami se dá lípa použít při onemocnění průdušek a v kombinaci s řebříčkem, přesličkou nebo kopřivou i při slabších formách astmatu.

Skvělým partnerem k lipovému květu je květ černého bezu. Ten umocňuje potopudné a diuretické účinky lípy, čímž se skvěle tato kombinace hodí při rýmě, kašli, horečnatém nachlazení, ale i při zánětlivých onemocněních ledvin.

Lipový květ je i mírným prostředkem pro problémy se žlučníkem - mírně žene žluč, sráží horkost v těle, pomáhá při žlučníkových kolikách a kamíncích. Stejně tak mírně stimuluje slinivku břišní.

Lipový květ je celkově povzbuzující prostředek, který zlepšuje náladu, projasňuje naše dny, zlepšuje spánek narušený stresem a zahání zlé sny.

Když se zaměříme na signatury, dominuje u lípy jednoznačně Slunce. Lípa rozkvétá v průběhu června, kdy je Slunce na vrcholu sil. Často je řazena mezi slunovratové bejlí. Květy připomínají jasné letní sluníčko. Listy mají tvar srdce (orgán Slunce). Samotná lípa otevírá srdce, přináší světlo a jas do našeho těla, zahání chmury a trápení, podporuje teplo v těle a zahání chlad. To vše mluví o vlivu Slunce. Proto doporučuji květ sbírat v neděli.

ZDROJE:

Spilková et.al., Farmakognozie

Korbelář, Naše rostliny v lékařství

Mathioli, Herbář neboli bylinář I.

osobní zkušenosti