LÍPA SRDČITÁ

Lípa srdčitá (Tilia cordata MILL) či malolistá (T. platyphyllos SCOP.) je jednou ze základních bylin v české apotéce. Dokonce jde i o český národní strom. Proto se hojně pěstuje v parcích a podél cest, kde jde spíše o potěchu oka a srdce, než o zdroj léčivých látek.

V rámci léčitelství se sbírá květ s listenem, který se sbírá v květnu a v červnu. V místech, kde já chodím sbírat lípu, nakvétá až kolem letního slunovratu, proto ji řadím ke slunovratovému bejlí. V některých herbářích se doporučuje i používání listů hlavně k obkladům a aromaterapii, nicméně Mathioli doporučuje lipové listí jako močopudný prostředek, který pomáhá i při ženském výtoku (Mathioli, Herbář neboli bylinář, 117). Z plodů (lipové oříšky) se pražením dá připravit náhražka kávy.

V květech bychom našli flavonoidy (glykosidy kvercetinu - rutin, kvercitrin, isokvercitrin; glykosidy kampferolu - astragalin), glykosidy myricenu, slizy, kyseliny (kávová, chlorogenová, p-kumarová), silici (farnesol, geraniol, eugenol), třísloviny, kumariny a cukry (Spilková, Farmakognozie, 110-111).

Lípa je velmi všestranně využitelná bylinka. Vnáší do našich životů světlo, teplo a pomáhá rozhánět chmurné myšlenky - kvítka jsou vlastně takové malé hvězdičky. Je mírným anxiolytikem, pomáhá zklidňovat a jako uklidňující prostředek se hodí i pro děti, třeba v kombinaci s heřmánkem. Velmi dobře se v tomto ohledu kombinuje s meduňkou.

Listy svým tvarem připomínají srdce, a je pravdou, že lípa je skvělým pomocníkem při problémech se srdcem a oběhovým systémem. Rutin a další flavonoidy v květech dodávají cévám pevnost, pružnost a také ovlivňují propustnost kapilár. Proto se dá lípa využít při křečových žilách - vnáší teplo a světlo do periférie a zároveň podporuje oběh. Díky svým zklidňujícím účinkům pomáhá při vysokém krevním tlaku a hlavně pomáhá tonizovat činnost srdce, která je narušena stresem a rozrušením. Hodí se i v případech náhlého bušení srdce, neboť lipový květ přináší klid.

Lípa navíc do našeho těla vnáší teplo a světlo letních dní. Proto se již od středověku používá všude tam, kde je potřeba prohřát tělo a porazit studenou nemoc. Lipový čaj působí potopudně, pomáhá zvětšovat prokrvení pokožky a tkání, čímž může pomoci tělu při boji s infekcí. Je tak skvělým pomocníkem při nachlazení a horečkách, kde se navíc uplatní i močopudný účinek připisovaný flavonoidům a silici. Naše tělo je tam pomocí světla lípy očišťováno.

Většina z nás má lipový květ spojeno i s dětským kašlem. Díky obsaženým slizům se přihřátý lipový macerát hodí při suchém a dráždivém kašli, jelikož stimuluje tvorbu ochranného hlenu na sliznici dýchacích cest, působí protizánětlivě a tlumí neproduktivní kašel. V souvislosti s dýchacími cestami se dá lípa použít při onemocnění průdušek a v kombinaci s řebříčkem, přesličkou nebo kopřivou i při slabších formách astmatu.

Skvělým partnerem k lipovému květu je květ černého bezu. Ten umocňuje potopudné a diuretické účinky lípy, čímž se skvěle tato kombinace hodí při rýmě, kašli, horečnatém nachlazení, ale i při zánětlivých onemocněních ledvin.

Lipový květ je celkově povzbuzující prostředek, který zlepšuje náladu, projasňuje naše dny, zlepšuje spánek narušený stresem a zahání zlé sny. Pro afinitu lípy ke kůži, sliznicím a ledvinám spojuji tento strom s Venuší a jejím blahodárným teplem, které pomáhá přemoci infekci a vyživuje krev. 

ZDROJE:

Spilková et.al., Farmakognozie

Korbelář, Naše rostliny v lékařství

Mathioli, Herbář neboli bylinář I.

osobní zkušenosti