Kde čerpat informace o bylinkách

Mohlo by se zdát, že zimní období jsou bylinkářské prázdniny. Příroda ulehá k odpočinku, a tak nemáme co sbírat. Nicméně opak je pravdou. Nejenže během chladných dní jsou naše znalosti uplatňované při opakujícím se boji hlavně s respiračním onemocněním, ale stejně tak je to ideální období pro rozvoj znalostí.

Zdrojů, ze kterých můžeme čerpat, je v dnešní době mnoho. Od sociálních sítích, různých webů, přes knihy a kurzy, vysokoškolským vzděláním konče. Ale který zdroj je ten nejlepší? A jak vlastně poznat kvalitní zdroje? Pojďme se na to podívat.

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

V dnešní době jsme stále online. Sociální sítě jsou již pro mnohé z nás nedílnou součástí životů a trávíme na nic až nezdravě moc času. Nicméně i tyto často démonizované služby mohou být prospěšné v bylinkářské praxi. Jednak se skrze ně můžeme spojit s dalšími praktikujícími, což vede k předávání informací a našemu rozvoji. Jednak můžeme "konzumovat" vzdělávací obsah a získat tak inspiraci pro náš osobní rozvoj.

Zde bych chtěl zdůraznit, že obsah publikovaný na sociálních sítích bychom měli brát spíše jako impuls pro své vzdělávání. Může nás zaujmout nějaká informace či způsob použití některé z rostlin. Na nás pak je studium dalších materiálů a prozkoumání dané problematiky. Rozhodně by sociální sítě neměly být jediným zdrojem informací.

INTERNERTOVÉ STRÁNKY

V dnešní době je nejsnazší vyhledávat informace prostřednictvím vyhledávačů. Ty nás zpravidla navedou na velké množství různorodých webů, kde různí autoři uvádí různé informace k bylinkám. I tyto weby se pro nás mohou stát zdrojem informací, ALE...

Je důležité si ověřovat informace uvedené v daných příspěvcích. Spousta informací o bylinkách je stále pozůstatek lidové slovesnosti a tradičního využití, které je sice ověřeno časem, nicméně nemusí být nutně to správné. Stejně tak můžete natrefit na nepravdivá tvrzení, obzvláště s rozvojem AI generovaného obsahu.  Samotná AI složka vyhledávačů je navíc problematická v tom, že na ní není rozhodně spolehnutí a spíše generuje odpovědi podle toho, jak položíte otázku.

Nejdůležitější je, zda jsou na webu uvedené zdroje informací a zdali je možné si dané zdroje ověřit.

VĚDECKÉ STUDIE A AKADEMICKÁ REVIEW

Skvělým zdrojem informací jsou nejrůznější vědecké články, které se v posledních letech hodně zaobírají rostlinnou říší a nejrůznějšími sekundárními metabolity a jejich účinkem. Pro mnohé je to ten "správný" zdroj informací, jelikož je postaven na "objektivním" pozorování v prostředí laboratoře a systematicky založených studiích. ALE...

Vědecké studie jsou pro spoustu lidí nesrozumitelné. Stejně tak mají často pro člověka nereprodukovatelné prostředky. Asi těžko budete sobě či někomu blízkému podávat extrakt v hexanu, methanolu či jiném rozpouštědle z chemické laboratoře. Stejně tak neproženete rostlinu chromatografickou kolonou, abyste rozdělili její jednotlivé komponenty. Podmínky vědeckých studií a domácího bylinkaření jsou velmi rozdílné.

Nejvíce relevantní jsou pro nás klinické studie prováděné na skupině lidí a proti placebu. Ideální situace je taková, že je pacientům podáván celý extrakt potažmo čaj, jelikož výsledky takové studie jsou pak nejvíce blízké tomu, čeho dosáhneme doma. Méně průkazné jsou testy na laboratorních zvířatech (nejčastěji myši a potkani), kde můžeme spatřit určité účinky daných extraktů a můžeme dostat hrubou představu o fungování rostlin, nicméně není to snadno převeditelné na lidský organismus. Ještě méně průkazné jsou pak testy ve zkumavce a Petriho miskách, jelikož se zde zkoumá přímý účinek extraktu na buňky/tkáň/bakterie, kdy k takovému přímému kontaktu v lidském těle jen tak nedojde.

Další problém tohoto vědeckého přístupu k rostlinám je převážně jeho osekanost, kdy nevnímá rostlinu jako celek, nýbrž jako směs biologicky aktivních látek, které je nutné separovat a pozorovat jejich účinek. Ačkoliv jsme tímto způsobem získali mnoho pomocníků - aspirin, kardioglykosidy, léky na cukrovku - nelze se nad tímto problémem nepozastavit. Rostlina není jen jedna účinná látka, nýbrž živý organismus. Krásně je to vidět na tužebníku.

BYLINKOVÉ KNIHY

Knih o bylinkách vychází velké množství a stejně tak je široká škála kvality mezi nimi. Osobně při výběru knih mohu doporučit sáhnout spíše po akademičtějších zdrojích (např. Farmakognozie od Spilkové), potažmo se podívat do knihy a vyhodnotit následující kritéria:

> Je kniha spíše graficky provedená, nebo je více prostoru věnováno textu

> Obsahuje bylinky, se kterými chci pracovat, nebo spíše exempláře, které uvidím leda v botanické zahradě.

> Je u bylinek uvedená sbíraná část, obsahové látky a použití (ideálně i s dávkováním)?

> Obsahuje kniha i varování na kontraindikace a interakce

Osobně se mi hodně osvědčily tyto knihy: Fytoterapie perem lékaře (K. Mika); Herbář léčivých rostlin (Janča a Zentrich); Medical Herbalism (D. Hoffmann); Bylinky z klášterní lékárny; Naše rostliny v lékařství (Korbelář)

Rovněž je dobré se podívat i na knihy pojednávající o různých oborech - biologie a fyziologie člověka, biochemie rostlin, východní/západní medicína, léčení konkrétního aparátu atd.

Stejně tak mohou přijít vhod i knihy vnášející trochu duchovního přístupu do naší praxe - můžete si dohledat informace o spagyrii, astrologii, energetice člověka. Nemusíte se nutně stát "ezo-člověkem", nicméně je při práci s bylinami vhodné vnášet i trochu duchovna, ať už pro podpoření důvěry sama v sebe, tak i v rostlinnou říši. Zároveň to může být příjemnější vašim pacientům.

KURZY A WORKSHOPY

Jsou skvělým zdrojem informací, pokud je pořádá někdo, kdo problematice rozumí. Proto si myslím, že je důležité si "proklepnout" lektora a samotnou náplň kurzu. Rád mám v tomto ohledu práci Mgr. Jindřicha Čecha (Alchymista), velmi zajímavá byla i přednáška od Mgr. Podhorné (firma Naděje).

Osobně za redflagy u přednášejících považuji následující výroky:

> Bylinky jsou bezpečné, protože na rozdíl od léků pochází z přírody.

> Bylinky jsou lepší než veškeré léky a západní medicína, není nic, co by bylinky nesvedly vyléčit.

> Jen můj přístup k bylinkách a tradici je ten správný, ostatní to dělají špatně.

> Tuto informaci vám sdělím na jiném placeném workshopu, ačkoliv jsem ji tady již 10x nakousnul.

> EU/vláda/elity/farmaceutický průmysl nám zakazuje bylinky, protože potřebuje, abychom byli nemocní a zobali prášky.

> Tyhle bylinky se používaly po staletí a najednou jsou zakázané.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI A TRADICE

Možná jste vyrůstali v rodině, kde se bylinky využívají celkem běžně. Proto máte zažito, že na kašel a škrábání v krku je dobrý cibulový sirup, na horečku lipový/bezový čaj, na kašel jitrocel, na žaludek máta a heřmánek. Tyto lidové postupy a tradiční využití jsou neskutečně bohatou studnicí informací. Myslím si, že je pošetilé tím opovrhovat jen proto, že je to lidové a neprošlo to laboratoří. Přeci to byly báby kořenářky a porodní báby, od kterých mnozí lékaři okoukali spoustu vychytávek. Právě tato lidové moudrost je dobrou inspirací.

Podobně bohatou studnou můžete být i vy sami. Stačí se napojit na svět rostlin a nechat občas promlouvat vaši intuici. Díky tomu můžete přijít na netradiční využití některých bylin, nebo přidat do směsi nějakou bylinku, kterou by vám kniha neporadila.

Nicméně zde je důležité nezapomínat, že jsem o zkušenosti zcela osobní nebo získané od někoho jiného. A ačkoliv to je základ pro nějaký rozvoj, nesmíme zapomínat, že co pomohlo mě, nemusí nutně pomoci jinému.